Majáky

Jsem marná, jsem marná, jsem marná! Léto je moje milované období, horka mi nevadí a já jsem letos nepoužitelná. Nemám energii na běhání, na radost ani na uklízení. Co mě drží nad vodou? Zkusím se s vámi podělit o pár tipů.

Začnu uklizením. Velké úklidy jsou teď doma tabu. Jednoduše na ně nemám sílu a chuť. Naštěstí jsem je přes léto ani neměla v plánu, tak mě netrápí pocit, že mi něco utíká. Dalším velkým štěstím je to, že mám své udržovací rutiny tak zaryté pod kůži! Nestojí mě skoro žádnou námahu a díky nim náš dům vypadá stále obyvatelně a přívětivě. Jestli se mi rapidně nezhoršil zrak nebo schopnost vnímat realitu, skoro bych i řekla, že naše domácnost je v moc dobré formě. Dva ze tří psů testují moji životaschopnost důkladnou výměnou srsti, ale vysavač ještě v rukou udržím, a tak ty závěje denně redukuji. Nemůžu si vynachválit návyk nikde nic nepovalovat a hned vše vracet na místo. I v situaci, kdy jsem téměř vypnutá, vím, kde co najdu a nevzniká chaos. Leštění kuchyně a koupelny je pro mě víc terapií než prací. Do karet mi hraje i nechuť cokoli nakupovat a dovolená v mém oblíbeném krámku s dekoracemi. Chápu, že vás už nebaví číst stále dokolečka o úklidových návycích, ale opět se mi potvrzuje, jak jsou tyhle drobnosti v údržbě pořádku důležité a praktické. Kdo ještě neotestoval, dělá velkou chybu a přidělává si práci!

Teprve teď si naplno uvědomuji, že moje práce není jen takové šolichání. Několikrát mě únava přemohla tak, že jsem se musela omluvit. Moc děkuji zákazníkům za pochopení. Uklízení mě nepřestalo bavit, hurá! Jen síly došly a na vteřinu mě napadlo, že na to nemám. Zatím se ale nechci vzdávat svého splněného snu. Stále mi dělá obrovskou radost, že za sebou vidím výsledky. Lesklé baterie, čisté podlahy, usměvavé zákazníky. Věřím, že tohle nemilé období zvládneme společně překonat a budeme se dál radovat z uklizených domovů.

Čtení a psaní mi přináší velikou radost a přivádí mě na jiné myšlenky. Ve dnech, kdy odpadám fyzicky a musím se omluvit z úklidů, se mi občas podaří pokračovat ve své ,,knize". Zase se mi tím potvrzuje, že všechno zlé je i pro něco dobré. Kdybych byla v práci, nepostoupím ani o řádek. V četbě se vracím k úplným základům a užívám si klasiky. Mám díky tomu pocit, že úplně nedegeneruji :-)

Nechci, aby to vypadalo, že se vychvaluji, ale musím uznat, že Bobřík čistoty se povedl. Je to kurz, který mi přesně sedí. A není to jen tím, že jsem úkoly vymyslela tak, aby byly jednoduché, ale opravdu pomáhaly udržet domácnost na uzdě. Je to hlavně báječnými účastnicemi! Moc vám děkuji, že se se mnou dělíte o své úspěchy a motivujete mě k tomu, abych šla i nadále příkladem a svůj domov držela v lati.

Hudba je mou součástí, ale v posledních týdnech mi nějak nejde pod nos. Hodně poslouchám mluvené slovo. Rozhovory s milými lidmi mi pomáhají s usínáním.

Kávový rituál je dalším světlem mých dnů. Nemám pocit, že by mě káva vyloženě probouzela z mrtvých, ale ta chvilka uklidnění a posezení mi moc prospívá.

Snění s otevřenýma očima je mým celoživotním koníčkem. Teď je ale dokonalou vzpruhou. U některých snů vím, že si je splním, některé možná zůstanou jenom v mé hlavě, ale to nevadí. I vzdušné zámky jsou pěkné. Uvidíme, jak dopadne sen o budoucí rezidenci rodiny Čechových. Náš současný domov milujeme, ale občas si malujeme ještě dokonalejší a propracovanější. Moc mě baví vymýšlet vychytávky bez limitů. 

Spřízněnost funguje! Pořád mám kolem sebe báječné a citlivé ženy, které si i přes snahu o úsměv a chování ,,všechno je ok" všimnou, že nejsem ve své kůži a projeví zájem, podporu. DĚKUJU! 

Vidíte? I když mám pocit, že si ,,užívám" období, které stojí za starou bačkoru, pořád se najdou zářivé body, za které můžu být neskonale vděčná a díky kterým zase vylezu ze tmy  a budu si užívat radosti a srandu. Chce to jen trochu času. Dnešní článek jsem si tady zanechala hlavně pro sebe, ale věřím, že i vám může být trochu světlem v těžších chvílích a pomůže vám uvědomit si, že nic není tak zlé, jak to na první pohled vypadá.

vaše Veronika