Moje achillovky

Každý máme slabá místa a já se je nebojím přiznat :-) I v úklidu a péči o domácnost umím pěkně zakulhat. Na některé činnosti mám obě ruce levé :-)

• Péče o prádlo. V této oblasti si nejsem v mnohém jistá v kramflecích. Praní asi zvládám obstojně. Chodíme čistí, dokonce se mi ještě nepodařilo nic zmenšit ani obarvit. Žehlení považuji za relaxační práci, ale nemám pocit, že bych v ní vynikala. Vidím chyby snad i na kapesnících. Nejhůř na tom jsem ale se zašíváním a opravami. Knoflík ošklivě, ale přišiju, díru ve švu taky zvládnu, ale víc po mně nechtějte. Nebaví mě to a hrozí uškrcení nití :-) Pobodání manžela jehlou bych na pohotovosti asi horko těžko vysvětlovala.
• Okenní syndrom. Tady je problém, doufám, jenom v hlavě. Ano, na okna jsem profík, jejich mytí je podstatnou částí mého živobytí, ale! Jak mně je vždycky mizerně, když okna u zákazníků dokončím. Pocit umatlanosti a šmouh i na zdech okolo. Nepřeju tyhle stavy nikomu. Je pravda, že čím víc mám zkušeností, tím méně se syndrom projevuje, ale je tam! Ani to, že mi ještě nikdo nevynadal mi nepřináší sebejistotu a klidný spánek.
• Stlaní. Tady se projevuje moje mužská část. Většina žen umí aranžovat a zdobit s takovou lehkostí a já neumím ani ,,instafriendly" (rozuměj jako v luxusním hotelu) ustlat. Dlouho jsem zavrhovala přehoz, ale jak se snažím postupně náš domov zvelebovat, myšlenky na něj jsou stále vtíravější. Nemýlím se, když si myslím, že přehoz decentně zakryje ty ,,štrúdly", které každé ráno na posteli vytvořím?
• Dekorování a výroba dekorací je vlastně pokračování předchozího bodu. Prostě jsem poleno. Vlastnoruční věnec je naprostá utopie. Letos z toho ale dělám svou přednost. Moje nemotornost mi umožnila podpořit jeden malý krámek, kde šikovná a empatická paní vyrábí skvosty a dokáže se trefit do mého vkusu, i když svá přání sděluji poněkud kostrbatě. Ve výzdobě domova je mi překážkou moje neochota dekorace zvedat a otírat pod nimi prach a moje láska k volnému prostoru. Zjistila jsem, že květiny a svíčky mi vadí ze všeho nejmíň, a tak už nežijeme v úplném holobytě. 
• Hadr na holi. Na závěr Vám přiznám něco, co není vysvětlitelné žádným fyzikálním zákonem a myslím, že by se to nemělo slučovat se životem uklízečky. Neumím vytírat hadrem na koštěti! Poradila jsem si s mopy, které se tvářily chytřeji než já, umím zakleknout s rejžákem v ruce, ale namotat hadr na koště neumím. Ať to udělám jakkoli, do pěti vteřin je hadr dole.

Tak! Moje slibná kariéra je jedním článkem zadupána do země :-) Doufám, že jste se aspoň u čtení trochu pobavili a budu ráda, když se i Vy svěříte se svými slabůstkami.

Vaše Veronika