Nespoutaný úklid

Konečně to opravdu vidím a můžu potvrdit. Perfekcionismus způsobuje nepořádek! Že je to nesmysl? Naopak. Nejvíc nás svazuje zažité ,,Udělej to buď pořádně, nebo vůbec." Rozhodně vás nechci nabádat k tomu, abyste uklízení záměrně odbývali, to vůbec ne! Ale neházejte flintu do žita, když zrovna nemůžete uklidit dokonale a od podlahy. Udělejte aspoň něco.

Zase si vezmu na pomoc konkrétní příklady, abych vám ukázala, jak můžeme zabřednout do nepořádku, když budeme chtít uklízet dokonale.

PODLAHY

,,To se na to radši vykašli, než abys udělal hadrem osmičku uprostřed pokoje!" Ano, mami! Je pravda, že odfláknutá práce dokáže rozčílit, ale rozlišujme mezi lenivostí a nabitým programem. Dnešní článek bude asi plný mých přiznání k tomu, jak nedokonale uklízím. U podlah si pojďme připomenout moje každodenní  fofr luxování. Nezvedám věci, které vysavači překáží v cestě. Je fakt, že povaleče po podlahách nevedeme a překážek není mnoho, ale ani ty denně neodstraňuji. Sice nemám vysáto dokonale, ale v nádobce vysavače vidím, kolika chlupů a prachu jsem se zbavila. Kdybych si každý den řekla, že na vysávání kašlu, že vysaju pořádně při týdenním úklidu, brodili bychom se doma závějemi chlupů. Bez nadsázky! Díky každodennímu ,,nespoutanému zásahu luxem" podlahy vypadají stále k světu. I neprofesionální rychlé vytření podlah v obýváku, kuchyni a předsíni každý večer nese ovoce. 

KUCHYŇ

Moje rutiny už začínáte znát jako své boty, viďte? Víte, že bez uklizené kuchyně nejdu spát. Jsem ale precizní? Ani omylem! Pod kávovarem a květinami vytírám tak dvakrát do týdne. Ale jsem v klidu. Kdybych měla každý den zvedat každou kytku a odsouvat kávovar, s gustem se na otírání pracovní plochy vybodnu! Když si tyto kratochvíle dokážu odpustit, otřu každý den volnou plochu a mám klid. Žádné drobky a ulepené cákance a kapky. A co myslíte, že je to moje časté vytírání trouby? Ano, pochopili jste. Nespoutanost! Nenechala jsem se strhnout davem, který drhne troubu jako zběsilý a sborově u toho nadává. Nedrbu, což vypadá skoro rebelsky, ale troubu mám čistší než brblající dav.

PRACH 

Můj nepříliš vřelý vztah k otírání prachu má kořeny v dětství. Na gauči s terapeuty v psím kožichu mi došlo, jak to vlastně je! Ještě, že si smečka za terapie účtuje jen byt a stravu! Mamka totiž rebel nebyla. Otírání prachu byl středeční rituál. To by pro mě nebyl takový problém, sama mám rituály ráda. Horší bylo, že jsme měli na otevřených poličkách výstavku skla a porcelánu. To už byl docela opruz. Zvedat, nerozbít! A situaci nezlepšovala legendární Diava. Jednak smrděla jako peklo, jednak byla mastná jako buřty! O to větší riziko, že vám některá z dekorací vyklouzne z ruky.  Ale mamko, stejně díky! Myslím, že tohle byl první impulz k mému minimalismu. Proto nemám poličky, proto mám málo dekorací. Proto jsem teď tak nadšená z leštěnky od Frosche, která jemně voní a není vůbec mastná.  A taky si občas dovolím dekorace tak úplně nezvedat, jen trochu posunout a čau! Prach okolo je otřený, pod dekorace se tak nepráší a když pod nimi vytřu jen jednou za dva týdny, v pekle neshořím, ale ani se neutopím v prachu.

PRÁDLO

Říkejte mi šmudlo. V praní prádla jsem těžký amatér. Nemám hromady prostředků na bělení (Že by to bylo tím, že nemám bílé prádlo?) ani odstraňovačů skvrn. Přesto nechodíme špinaví. Díky pračce s párou jsem si proces praní a skladování roznošeného oblečení ještě víc zjednodušila. Věci, které na sobě mám je chvilku a nijak se v nich nezapotím, hodím do pračky na 25 minut na program pára a vracím do poliček k čistému prádlu. Svědomí mě nehryže. Pára dezinfikuje, pocintaná trika tímto způsobem neosvěžuji. Žehlení mám sice ráda, ale i to jsem zredukovala. Díky sušičce žehlím jen košile, utěrky a kapesníky.

KOUPELNA

Rutiny jsou jedna velká nespoutanost. Za pár minut se koupelna leskne jako nová! Vana je čistá, umyvadlo připravené na návštěvu šlechty. Baterie jen září! Co ale drbání obkladů? To není můj problém! Raději každou chvilku otřu obklady kolem vany, aby se na nich neusadil kámen a mýdlové mapy. Obklady za umyvadlem otírám denně a trvá to asi dvě vteřiny. Zbylé obklady, kam nedocákneme, stačí otřít občas. Bez okovů puntičkářštví je tak naše koupelna stále jako ze žurnálu. 

Ještě jedno lidové moudro na závěr: ,,Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše." V překladu do úklidového žargonu to znamená: Udělej to tak, jak zrovna můžeš, nečekej na to, až to budeš moct udělat dokonale. Mohlo by se snadno stát, že než ten čas přijde, budeš mít z domova chlívek.

vaše Veronika