Pevný základ úklidu

Přejete si, aby Vaše domácnost vypadala pořád jako ze škatulky, ale stálo Vás to minimum práce?

ZBAVTE SE NADBYTEČNÝCH VĚCÍ!

Je to opravdu základní stavební kámen pro uklizený domov. Zní to možná jednoduše, ale cestu nám často kříží vtíravé věty typu: ,, Co když se to ještě někdy bude hodit?" Z 99% nebude. V situaci, kdyby ona jednoprocentní náhoda nastala, obvykle danou věc stejně nenajdete a poradíte si bez ní. ,,Tohle tričko jsem měla tak ráda!" Minulý čas mi napovídá, že už nemám šanci Vás v něm potkat. Rozlučte se s ním.

Perfektně zpracovaný systém třídění má Marie Kondo, ale já nejsem schopna vytrvat u jejího masivního řádění až do úspěšného konce, proto postupuji po menších krocích a průběžně. Vidím, že i tak věcí k protřídění ubývá a prostoru přibývá.

Zde je několik mých postřehů:

• Poškozené věci, které se už rok chystáte (nechat) opravit, zlikvidujte. Buď je nepotřebujete, nebo jste si stihli pořídit nové a opravenou věc jste chtěli mít jako záložní...
• Nelitujte ani seprané a viditelně už dlouho používané oblečení, které v tomto stavu není k nošení, ale zůstává Vám z podivné nostalgie.
  
• Zredukujte věci, které vlastníte ve více exemplářích. Určitě nepotřebujete tři struhadla, nechte si jen to, které je v nejlepší kondici.
  
• Obzvláště nelítostní buďte k oblečení, které Vám nepasuje. Jako dítě jsem dostávala krásné kousky, ale pro jistotu bývaly obvykle o pár čísel větší. V době, kdy jsem do nich dorostla, už se mi většinou nelíbily a nebyly IN, jejich nošení tak bylo spíš trestem.
• Oprašujete rádi dekorace a vzpomínkové předměty? V pořádku, ponechte si je. Jestli ale leží pod stálou vrstvou prachu, je pravý čas vyřešit problém. Co se mi už nelíbí, opravdu likviduji. Svíčky neskladuji, ale těším se jejich svitem, a tak se nehromadí. Těžké to je s poháry z běžeckých a psích událostí. Prozřela jsem po 6 hodinách leštění letitých sbírek úspěšných sportovců. Proto jsem zavedla systém : ,,Vystavena aktuální sezóna". Starší ročníky v popsaných krabicích zaberou méně místa a nepráší se na ně.
• Knihy jsou velmi citlivé téma. Sama nejsem schopna vyhodit téměř žádnou. Když se mi ale knihovna najednou rozrostla o zhruba 800 titulů, bylo nutno jednat. Část dostala rodina, část jsem rozdala díky sociálním sítím. Stále mi ale zbývalo několik stovek knih, které neměly naději být všechny přečteny. Podařilo se mi je věnovat místní knihovně, kde najdou lepší využití, než kdyby dlouhé roky ležely ladem u nás doma.
• Obrátila jsem vyhazování naruby! Díky Marii Kondo je mi lépe. Vyhazování je drastické, negativní a smutné. O kolik snadněji se třídí s opačným přístupem! Nehledám, co vyhodit, ale to, co mi přináší radost a užitek. To si nechávám a zbytek k životu nepotřebuji, takže s klidem může opustit náš dům.