Účastnice zájezdu

Letos jsem sama sobě připravila nejedno překvapení. Že se ale budu účastnit vánočního úklidu, to by mě opravdu ani ve snu nenapadlo! A vidíte, rozhodla jsem se, že si po dlouhé době vyzkouším svůj kurz na vlastní kůži. A vyšlo to zrovna tak, že jsem nastoupila do Betlémského expresu. Je to můj poslední letošní kurz a jako obvykle v něm probíhá vánoční uklízení podle mého gusta. Co všechno mi kurz přinesl? Je zvláštní, psát recenzi sama sobě a určitě se nehodlám jenom chválit. Dnes si článek píšu vlastně hlavně pro sebe, abych si všechno hezky urovnala v hlavě a připravila si plán pro kurzy na příští rok. 

Největší radost mi udělalo, že jsem si udržela svůj vlastní styl. Nenechala jsem se strhnout žádným novým trendem a pořád se držím uklízení po malých krůčcích, které v součtu vytvoří kompletní úklid. A popravdě, ani si toho, že bych nějak o mnoho víc uklízela, nevšímám. Při tom ale vidím, že se náš domov mění k lepšímu. Jestli to takhle funguje i u ostatních účastnic, jsem štěstím bez sebe!

Co už jsme stihly? Čtyři živá vysílání, která bohužel nemůžu zhodnotit objektivně. Já se u nich bavím. Každou neděli večer probereme, co se v kurzu událo, co nás čeká dál a jak se nám úklid daří. Přidávám své tipy na čisticí prostředky, připomínám, že si máme každá držet své tempo a svou laťku. Samozřejmě se občas dostaneme i mimo téma uklízení.

Pondělky patří odlehčování. Myslím si, že i tady pomůže každý krůček, každý gram, který jsme zbytečně uskladňovaly a zbavíme se ho, se počítá! Každé odlehčování má své téma podle tématu celého týdne.

V prvním týdnu jsme tahaly jedno eso za druhým. Věnovaly jsme se očistě zapomínaných koutků. Světla, obrázky, dveře, zásuvky... Každý den malá chvilka a strašidelné koutky mizely jako lusknutím prstu. Pro mě možná až moc pomalý rozjezd, ale věřím, že pro někoho může být příjemné, nejprve se v kurzu trochu rozkoukat a nastartovat zvolna.

Druhý týden patřil ložnicím a pokojům. Prach mizel, povlečení zavonělo, miliony roztočů zemřely. Nakoukly jsme i do skříní a trochu jim navrátily přívětivější tvář. Nezapomněly jsme na pracovní a psací stoly a ani pavouci nezůstali ušetřeni. Protože se mi i tento týden zdál dost snadný, přidala jsem jako bonus opakování rutin. Rutinami nikdy nezarmoutíš, ty se hodí vždycky!

Třetí týden jsem si lebedila. Probíhala čistka v koupelnách a na toaletách. Tady jsem se naopak vůbec nenudila a budu přemýšlet, jak bych pro příští kurzy úkoly ještě více rozdělila.Ve všední den je drbání obkladů na můj vkus trochu moc. Proto jsem byla ráda, že jsme zrovna chytly svátek. I tak jsem ale pracovala i v sobotu.

Dostáváme se do současnosti. Ve čtvrtém týdnu, který jsme uzavřely tento pátek, jsme makaly v obývacích pokojích a předsíních. Zkontrolovaly jsme všechny vánoční dekorace, nehrozí, že na Štědrý den budeme shánět světýlka na stromek po všech čertech. Gauče jsou připraveny na povalování u pohádek a vcházíme do předsíně, která vypadá uspořádaně a mile nás vítá doma. Tento týden mi sednul akorát na míru. Ani nuda, ani shon.  Při úklidu v předsíni jsem si vymyslela, že musím koupit pohotovostní kartáč na zablácené boty. Jsme zvědavá, jestli zafunguje tak, jak si představuji.

A co nás ještě čeká? Dnes večer poslední živé vysílání. Předem se omlouvám, tuším, že zase uroním slzu :-) Každoročně sama sebe u posledního ,,živáku" dojímám. A v týdnu se pustíme do generálky kuchyně! Ano, kuchyň je letos moje téma číslo jedna. Moc se těším!

Taky se těším, že se budeme v kurzech potkávat i v příštím roce, že poznám další nové tváře. Každá z účastnic mě umí v něčem inspirovat! Taky doufám, že se vám zalíbí změny, které jsem na rok 2023 vymyslela. Brzo vám už řeknu víc.

vaše Veronika

PS: Když jsme u kuchyně... Nachystala jsem si pro vás malé adventní překvapení. Buďte ve střehu, dnes všechno vypukne!