Umíte žít v uklizeném?
Jinými slovy: Umíte udržet pořádek? Řekla bych, že uklidit umí každý, případně si dokáže zařídit pomoc. Někdy je potřeba hodně energie, aby se domov dostal do stavu, kdy cítíte, že ,,je to ono", někomu vyhovuje se k takovému stavu probojovat postupnými kroky. O tom, jak uklízet jsem už psala a ještě určitě psát budu. Důležité a možná i trochu složité (hlavně v začátcích), je pořádek udržet. Musím zdůraznit, že údržba pořádku šetří mnoho času a síly, to je léty prověřené. Chce to jen najít svůj vlastní styl a rytmus, pak je to opravdu hračka. Uklizený dům je vlastně startovní čára, ne cíl.
Znáte to. Právě jste zdolali (Věřím, že to není jen dámská parketa!) velký úklid a s jazykem na vestě usedáte k zaslouženému odpočinku a kocháte se (tady trochu pochybuji, muži na kochání moc nebývají) skvěle odvedenou prací. Všechno je na svých místech, váš klid neruší nic, co by se povalovalo po křeslech, židlích, podlaze, stolech, kuchyňské lince a kdekoli jinde. Vnímáte vůni čistoty a příjemný lesk a svěžest všech ploch doma. Ale jak dlouho tahle nádhera vydrží? Jasně, podlahy se zamažou, prach asi silou vůle taky neodpudíme, ale spoustu krásy si můžeme udržet úplně jednoduše. Co dělám pro pořádek doma já?
Pravidelnost je moje motto. Jsem líná jako veš, opravdu. Proto uklízím pravidelně a preventivně. Děsí mě velké drhnutí! Nebudu Vám vnucovat své harmonogramy, protože MUSÍ být od vašich odlišné. U nás je samozřejmost vysát každý den. Máme tři psy, tak si to jinak neumím představit. Jinak na tom asi bude rodina bez zvířat, s jedním vzorným dítětem, tam si vysavač i odpočine. Určitě je ale moc prospěšné, najít si svůj vlastní rytmus, abyste čistotu snadno udrželi pod kontrolou. Zamyslete se, jak moc se u vás práší, drobí, jak často vaříte, jak často potřebujete prát...a všemu dejte řád. Když si zapíšete ,,rozvrh", nebudete muset ani přemýšlet, co zrovna byste asi tak měli udělat.
Hra na detektivy. Umíte po sobě zahladit stopy, nebo každý pozná, že si mamka dnes omyla vlasy, dcera si dopřála černou pleťovou masku, syn oholil strniště a taťka si vyčistil zuby? Není vůbec těžké tyhle nehezké památky na péči o sebe zlikvidovat. Kdyby psi používali koupelnu, jsem přesvědčená, že je to naučím. Můj muž to umí, já to umím, tak nevidím důvod, proč by s tím zrovna vaše rodina měla mít potíže. Stačí důslednost, trpělivost a jít příkladem.
Neodkládejte. A to dokonce dvakrát!
- Neodkládejte věci tam, kam nepatří. Čas to neušetří, naopak. Vše vracejte hned na místa.
- Neodkládejte ani žádné úkoly. Když máte čas, proč neotřít stůl hned po jídle? Čekáte, že se otře sám nebo špína sama odpochoduje? Určitě víte, že špína jen přischne a přibude... Hrneček taky nemusíte ,,mrsknout" na linku (odkládání nádobí do dřezu nedokážu pochopit asi nikdy), ale může být hned v myčce, případně omytý ručně (ani to vás časově a fyzicky nezruinuje). Je spousta takových prkotin, které ,,nemá cenu" dělat hned, ,,nestojí ani za řeč", ale umí se krásně nahromadit a vytvořit nepořádek. Proto prkotiny řešte bezodkladně.
Královské dělení. Domácí práce jsou pro všechny, kdo v domácnosti bydlí! Nemá je dělat sama máma, ani sám táta. Všichni se mají podílet. Je jen na vás, jak se doma dohodnete. Já nenutím muže pobíhat s hadrem, protože to ráda udělám sama. Vaření ale nemiluji, tak jeho aktivity v kuchyni velmi vítám. My se ségrou jsme už od malička byly vedeny k tomu, abychom si udržovaly pořádek a myslím, že to bylo to nejlepší, co nás mamka mohla naučit. Utřít nádobí, vynést odpadky, zamést drobky nebo je vysát ručním vysavačem, to zvládnou už i prckové. A dokud jim někdo nenakuká, že je to vlastně nuda a opruz, budou se u toho cítit děsně důležití.
Pořád se Vám zdá údržba pořádku jako nesplnitelný sen? Přeji vám trpělivost a důslednost a věřím, že tenhle sen si dokážete splnit.
vaše Veronika